Tento měsíc mě zaujalo #10

Sobota v 10:53 |  Měsíční NEJ
Září je na zajímavé knižní tituly opravdu štědré. I když se snažím hlídat a šetřit, protože říjen bude v tomto směru čiré šílenství, stejně jsem si nemohla pomoct a zase vybrala tři knížky, které chci.

Oba na konci zemřou (Adam Silvera)
Datum vydání: 24. 9. 2018
Žánr: young adult, scifi, fantasy, romance
Počet stran: 352
Nakladatelství: CooBoo
Vazba: paperpack

Tahle knížka mě zaujala svým názvem ještě v době, než vůbec CooBoo ohlásilo, že ji u nás vydá. Ale neptejte se mě proč, to sama nevím. Každopádně hodnocení 4.15 na Goodreads je dost slušné a mně nezbývá nic jiného než se na tuhle knihu celá natěšená třást. A o to víc po tom, co jsem si všimla, že je zařazena do lgbt sekce. Navíc mi připadá, že na Adama Silveru každý jen pěje ódy, a tak se chci přesvědčit, jestli je opravdu tak dobrý. No a přestože je název knížky víc než výmluvný, stejně budu při čtení doufat, že to skončí dobře! Knížku už mám jak jinak než předobjednanou :)

Život neexistuje bez smrti a láska bez ztráty.

Když Mateovi zazvoní 5. září těsně po půlnoci telefon a dozví se, že tento den bude jeho poslední, najednou neví, co dělat. Tichý a stydlivý Mateo je zničený z představy, že by měl opustit svého nemocného otce nebo nejlepší kamarádku. Ale ví, že má poslední šanci vyrazit do světa a něco zažít.

Rufusovi zazvoní telefon se stejnou zprávou, právě když se pere s novým klukem své expřítelkyně. Rufus už ztratil celou svou rodinu, a tak ví, jak to s telefonáty chodí. Ale ani tak to není snazší. Se smrtí na krku a policií v patách musí Rufus utíkat.

Kluci se neznají, ale rozsudek smrti je svede dohromady. A tak se společně vydávají na své poslední dobrodružství…


Sleduj mě (A. V. Geiger)
Série: Sleduj mě (1.)
Datum vydání: 21. 9. 2018
Žánr: young adult, contemporary, mysteriózní, romance
Počet stran: 352
Nakladatelství: Yoli
Vazba: paperpack

Dalo by se říct, že mám na knížky o poruchách a nemocech úchylku. Podle mě takové tituly dokáží dost rozšířit obzory. Kromě toho, pokud má jakákoliv knížka od Yoli hodnocení na Goodreads nad 3.9, hned po ní sahám. Jsem zvědavá, jaká bude tahleta - jestli se děj vydá tím (laciným) směrem, který se nabízí jako první, anebo ne. Nedůvěru ve mně trošku vzbuzuje fakt, že se prvně jednalo o senzaci Wattpadu, ale na druhou stranu jsem nedávno dočetla knížku Jen 27 dnů od Alison Gervais, která byla původně taky publikována na této stránce pro amatérské pisálky, a její čtení jsem si vážně užila. Sleduj mě už mám taky předobjednané, takže se těším, až se mi příští týden dostane do rukou.

Tweety, soukromé zprávy i záznamy policejních výslechů… YA thriller pro onlineonovou generaci, který vás udrží v napětí do poslední stránky!

Tessa má agorafobii, úzkostný strach z otevřeného prostoru. Utíká proto do online světa, kde je aktivní členkou fandomu zpěváka Erica Thorna. Když jí její idol nečekaně pošle zprávu, původně se záměrem si z ní vystřelit, jejich komunikace se rozvine v upřímné přátelství. Když se ale rozhodnou setkat IRL, na povrch začnou vycházet nebezpečná tajemství…


Kletba vítězů (Marie Rutkoski)
Série: Kletba vítězů (1.)
Datum vydání: 13. 9. 2018
Žánr: young adult, fantasy, romance
Počet stran: 352
Nakladatelství: Fragment
Vazba: vázaná

Je vůbec možné, že všechny zářijové knížky, které mě zaujaly, mají stejný počet stran? Tahle krasavice mou pozornost upoutala hned, jakmile Fragment oznámil, že celou sérii od Marie Rutkoski vydá. Hlavně kvůli jejím obálkám. Ty nakonec nakladatelství změnilo na svoje, které taky nejsou špatné, ale trochu mě to prvně zklamalo. Každopádně k přečtení této knihy mě lákají jak kladné recenze, tak příslib zakázané lásky, kterou já velmi ráda. Kromě toho si myslím, že hlavní hrdinka nebude žádná křehotinka, takže co víc si přát? Knížku jsem zatím nekupovala, ale mám ji v merku a doufám, že ji třeba pořídí do naší malé knihovny, kam chodím, než se rozhoupu sama.

Některá vítězství stojí víc, než jen velký balík peněz...

Jako dcera mocného valoriánského generála si Kestrel užívá bezstarostného života. Její osmnácté narozeniny se ale blíží a ji čeká zásadní rozhodnutí: buď se přidá k armádě, nebo se vdá.

Když jednoho dne míjí na trhu místo, kde právě probíhá prodej otroků, upoutá její pozornost mladík hrdě vzdorující ponížení, kterému je vystaven. Kestrel se impulzivně pustí do dražby a vyhraje. Vítězstvím však na sebe přivolá kletbu, jejíž následky ji budou stát mnoho.

Zakázané přátelství, které mezi nimi záhy vznikne, se stane nebezpečným nejen pro ně, ale i pro celou zemi. Kestrel - představitelka silného národa dobyvatelů a válečníků, a Arin - otrok z pokořeného národa Herranů, se totiž stanou důležitými figurkami ve vysoké politické hře plné intrik, tajemství a zrady…
 

Čtyři spolužáci a jedna kletba. | Saviours: Kliatba Kortského lesa (Mary Roe)

9. září 2018 v 13:29 |  Knižní recenze
Saviours: Kliatba Kortského lesa (Mary Roe)
Rok vydání: 2018
Žánr: pro děti, fantasy, mysteriózní, dobrodružné
Počet stran: 192
Nakladatelství: Magna
Vazba: vázaná

V Kortskom lese sa zlietajú vrany a zbierajú tiene. Hmla celé stáročia zakrýva tajomstvá. V tme vyčkávajú sily schopné zahubiť celé dediny. Spomedzi tichých stromov sa šíri tieseň, choroba a neodvratná skaza. Nik kliatbu lesa nezlomí. Či áno? Samuel sa od ľaku skrýva pod posteľ. Vanessa sa rada pekne oblieka. Nathan si v autobuse číta Bibliu. A Alex? Ten má talent akurát na školské lotroviny. Ako by zlobe lesa mohli čeliť tínedžeri? Kde sú povolaní hrdinovia? Aj z tých najobyčajnejších sa však môžu stať vyvolení. Volanie proroctva neumlčí nik. Aj v obyčajných deťoch môžu driemať skutoční záchrancovia.

Kliatba Kortského lesa začíná docela podobně jako skoro každý příběh ze školního prostředí. Jedna z hlavních postav Samuel s obavami nastupuje na novou školu. Když potom učitelka zadá do dvojic úkol, hlavní hrdina skončí s nejhezčí dívkou na škole. Společně mají stejně jako spolužáci vybrat nějaké historické místo, které by stálo za návštěvu. Na to nejlepší se potom jako třída vydají na konci školního roku. A právě tady přichází na řadu Kortský les a jeho kletba.

Volné miesto bolo pri masívnom týpkovi, ktorý vyzeral, akoby práve vyšiel z nápravného zariadenia. Dĺžka jeho vlasov merala asi jeden milimeter a jeho okrúhla tučná tvár so zmrašteným obočím tiež nevyznela práve najpríjemnejšie. Okrem toho, sedel pred Alexom. Druhé posledné voľné miesto, videl pri dievčati z chodby. Bolo preňho ťažké si vybrať. Ak si sadne k tomu veľkému, nemusel by prežiť ani celý prvý deň. Ak pôjde k najkrajšiemu dievčaťu, môžu ho všetci vysmiať.

Kniha se soustředí na čtyři hlavní protagonisty. Každý z nich je úplně jiný. Autorka se nejvíce zaměřuje na ustrašeného Samuela. Mně dobře bavil Alex, který je hned na začátku příběhu představen jako pěkný lotr a frajírek. Když se však připojí ke zbylým třem spolužákům, stane se z něj postava, která čtenáře baví svými vtipy. Takže ano, Kliatba Kortského lesa je chvílemi i vtipné čtení.

V knize ale především najdete dobrodružství, akci a taky špetku hororu. Autorce se totiž nedá upřít um v líčení atmosféry. Zakletý Kortský les rozhodně není místo, kam byste se po jeho mrazivých popisech chtěli v noci vydat. Věřím, že v cílové skupině, pro kterou je tato knížka určena (mladých čtenářích do 14 let, přestože řada lidí tvrdí, že se jedná o young adult, já si to popravdě nemyslím), bude tento pocit ještě umocněn. Že je kniha určena mladším čtenářům, poznáte z leckdy jednoduššího jazyka.


Pokud se do Kliatby Kortského lesa plánujete pustit, dočkáte se prolínání současnosti s minulostí a cestování v čase. Autorka příběh vypráví z různých perspektiv, neustále tedy máte nad celou situací nadhled. Mary Roe se stejně tak nezapomíná soustředit na vztahy ve školním prostředí, což k takové knize bezpochyby patří. Ukazuje vrtochy mladých, jejich myšlení a leckdy i zlomyslnost. A vůbec nejdůležitější je místo, které autorka v knize vyhradila přátelství. Přestože byste to do hlavních protagonistů na začátku vůbec neřekli, v závěru tvoří super partu. Moc se mi líbil konec, který jejich přátelství skvěle vyzdvihl.

Samuel zastal a díval sa, ako sa mu hmla ovíja okolo členkov a na spolužiakov, ktorí sa vnárajú do oparu a strácajú sa mu pred očami. Mal chuť zakričať alebo sa za nimi rozbehnúť, no zem ho nechcela pustiť a hrdlo mu nedovolilo prehovoriť. Keď už tam nik neostal, obzrel sa okolo seba a uvidel Alexa, Nathana a Vanessu ako prežívajú ten istý moment spolu s ním. Vtedy ho zem pustila a hrdlo sa mu uvoľnilo. Hmla sa naďalej plazila po zemi a pokrývala čoraz väčšie územie.
"Čo sa to deje?" opýtala sa Vanessa prestrašene.
Stáli pred lesom a nechápali, čo sa s ním stalo. Bol iný. Pustý, zanedbaný a vyzeral vyschnuto. Naokolo poletovali len biele strapce semien rastlín. Vyzerali jako snehové vločky, ktoré v určitej zastavili a nechceli spadnúť na zem. Nebolo počuť ani vtáky. Len jemný šuchot zožltnutých listov v korunách stromov.

Co mi na knize včetně méně originálních částí zápletky vadilo, bylo především autorčino zacházení s minulostí. Je mi jasné, že se jedná o čtení pro děti, přesto jsem jaksi nemohla překousnout, že se (v sedmnáctém století) snoubenka lorda Daerlyho jmenovala Avril nebo že se výjimečný chlapec, který se v roce 1659 vydal do prokletého lesa a vrátil se z něj překvapivě živý a zdravý, jmenoval Vui (Takže to byl Vietnamec? Nikdy jsem neslyšela o tom, že by si v sedmnáctém století Vietnamci s ostatními Angličany žili ve Velké Británii v poklidu.) Velký smysl nedávalo ani to, že hlavní protagonisti (po cestě v čase, tedy v onom sedmnáctém století) přišli ke skalám, které potřebovali zdolat, a okamžitě po nich začali s jištěním šplhat. Kdo jim ho tam předtím, než se tam dostali, v té době nachystal, to netuším. A tak dále. Ale možná jsem jen až moc velký hnidopich.

Moje první knížka ve slovenštině. Abych se přiznala, když mi byla tato kniha nabídnuta k recenzi, chvilku jsem váhala. Přece jen jsem předtím ve slovenštině ještě nic nečetla. Teď však můžu říct, že jazyk našich sousedů nebyl vůbec takový problém, jak jsem se trošičku bála. Nicméně i přesto mě stále udivuje, jak mohou být některá slova od těch českých odlišná.


S jistotou můžu říct, že se za tajemnou obálkou Kliatby Kortského lesa skrývá stejně tajemný příběh. A určitě stojí za přečtení. Mně osobně trochu připomněl knihy od Enid Blytonové a Thomase Breziny, které jsem milovala jako menší. Po delším zvažování hodnotím knížku Saviours 3.5 hvězdičkami a doporučuju ji spíše mladším čtenářům, kteří si potrpí na tajemno a rádi se bojí. Já jsem teď hodně zvědavá, jestli bude mít knížka pokračování, protože ten konec a vlastně celý koncept knihy si o to prostě říká. Tímto bych chtěla autorce poděkovat za poskytnutí recenzního výtisku.

Motýlci v břiše #8

29. srpna 2018 v 18:56 |  Měsíční NEJ
Právě díky tomuto měsíčnímu nej začínám zjištovat, že se mi nějak přestávají do rukou dostávat (no, možná si za to můžu sama, přece jen si knihy kupuju sama :D) tituly překypující romantikou. Z mých přečtených červencových knih nebylo vůbec složité najít nejromantičtější scénu, protože jsem na moc takových zrovna nenarazila. Nakonec to tedy vyhrála Černooká od Anny Musilové. Pozor, následující text je spoiler.

"Podívej se na sebe," přikáže mi mírně. "Vidíš, jak jsi krásná?"

Zakroutím hlavou. Snažila jsem se na sobě něco krásného najít celý svůj život. Nikdy jsem neuspěla.

Zatlačí na mě břichem, takže mě donutí postoupit trochu blíž. Prohrábne mi prsty vlasy a přivoní si k nim. Položí ruku na můj krk, něžně po něm přejede a pak pokračuje dolů po mých bocích, až jeho dlaň spočine na mém břichu. Začne rozepínat knoflíky od košile, jeden po druhém, načež mi ji pomalu stáhne z ramen a nechá ji dopadnout na zem, a tak před ním stojím jen v džínách a podprsence. Nervózně přešlápnu.

Nakloní se, přejede mi palcem po spodním rtu a do ucha mi vydechne další tiché slůvko pochvaly. Už ale nevnímám jeho význam. Mysl mi pomalu, ale jistě zamlžuje oblak pokušení. A když si polibky razí cestu přes hranu mé čelisti až ke rtům, nejsem schopna racionálně vnímat vůbec nic. Otáčím hlavu a tisknu své rty na jeho, ty polibky už nejsou tak váhavé jako obvykle, jsou rozhodné a beze slov říkají přesně to, nač myslím. Že po něm toužím, jako žíznící touží po vodě. Ale tahle touha je možná ještě silnější.

Obracím se k němu, tisknu se na něj, záhyby našich těl se prolínají jako skládačka, a v ten moment mám pocit, že k sobě přesně pasujeme. Kolem není nic, co by naznačovalo opak.

Jednou rukou ho vískám ve vlasech, tahám za ně, občas možná až moc silně, protože sem tam odtáhne rty a sykne. Jenomže já nedokážu přestat.

On putuje rukama po mých nahých zádech, přitahuje si mě tím ještě blíž, i když to nejspíš víc nejde. Spustím ruce a vměstnám je mezi naše těla, pomalu mu přetahuju triko přes hlavu. Vtisknu mu pár polibků na klíční kost. Vzdychne a prsty mi vytáhne bradu zpátky nahoru, aby získal přístup k mým rtům.

Přenesu na něj váhu vlastního těla, a záměrně nás tak oba povalím do měkkých peřin. A někde mezi jeho omamnými polibky a doteky se zcela ztratím v čase, nemám ponětí o ničem jiném než o nás dvou, vše ustupuje do pozadí, zatímco se v jeho objetí zmítám v něčem neuvěřitelně smyslném, hříšném a dokonalém.
 


Kolik druhů samoty existuje? | Všechno je v pohodě (Nina LaCour)

27. srpna 2018 v 14:18 |  Knižní recenze
Všechno je v pohodě (Nina LaCour)
Původní název: We Are Okay
Rok vydání: 2018
Žánr: young adult, contemporary, lgbt
Počet stran: 208
Nakladatelství: CooBoo
Vazba: vázaná

Od té doby, co Marin nechala celý svůj předchozí život za sebou, s nikým ze své minulosti nemluvila. Dokonce ani její nejlepší kamarádka Mabel neví pravdu o tom, co se během těch několika posledních týdnů stalo. Ale přestože je na univerzitě v New Yorku, tisíce kilometrů od domova v Kalifornii, stále nemůže zapomenout na svůj domov a tragédii, před kterou se snažila utéct. Teď, během zimních prázdnin, zůstává Marin v celém kampusu sama. Brzy přijede na návštěvu Mabel a Marin se bude muset vypořádat se vším, čím se tak dlouho trápila.

Na tuhle knížku jsem byla zvědavá už od chvíle, kdy CooBoo oznámilo, že ji vydá. Přiznám se, v první řadě mě zaujala obálka, která je úžasná. Ale jak se blížilo vydání knihy, čím dál víc mě začínalo zajímat, jak se autorce podařilo vměstnat plnohodnotný příběh na dvě stě stran. No a teď můžu s klidným srdcem říct, že to zvládla s přehledem.

Nečekejte, že od Všechno je v pohodě dostanete dějem nabitý příběh. O to tady vůbec nejde. Knížku bych rozdělila na dvě části. První polovina na mě působila velmi pomalým, poklidným dojmem. Upřímně, ve skutečnosti jsem se trochu nudila, moc mě to nenutilo číst dál. Když se hlavní hrdinka pustila do plnění dvou těžkých, žlutých misek cereáliemi a následně je zalévala mlékem, trochu jsem se bála, abych od knihy nedostala jen příběh plný zbytečných detailů. To nemám ráda. Nicméně to celé zachránila právě druhá část knihy, v níž se začaly odhalovat Marinina tajemství. V tu chvíli jsem byla do příběhu zabraná natolik, že jsem ho musela za každou cenu dočíst, přestože bylo pozdě a já druhý den měla brzy vstávat. Právě díky druhé půlce jsem ale pochopila, že Všechno je v pohodě, s oběma částmi, na které jsem pomyslně knihu rozdělila, dává jako celek vlastně smysl.

Vím, že i obklopená lidmi jsem neustále sama, a tak tu prázdnotu pustím dovnitř.
Nebe je zbarvené do nejtmavšího odstínu modré a každá hvězda jasně září. Dlaně položené na nohou mám zahřáté. Je hodně druhů samoty. To vím naprosto jistě. Nádech (hvězdy a nebe). Výdech (sníh a stromy).
Je hodně druhů samoty a posledně to bylo úplně jiné než teď.

Styl, kterým je příběh vyprávěn, je v kombinaci s jeho pomalým tempem krásný. Čtenář tu najde spoustu věcí k zamyšlení. V knize dochází k plynulému prolínání přítomnosti s minulostí, a přestože flashbacky nemám většinou ráda, tady mi nevadily. Právě naopak. Díky nim se čtenář totiž dozví, co se Marin stalo, což je jedna z nejzajímavějších částí knihy.


Všechno je v pohodě je důkaz, že kniha (a obzvlášť contemporary) nemusí být postavena na ději. V tomto případě jde o vztahy, pocity, problémy a to, jak se k nim charaktery staví. Tato kniha je o zármutku, osamělosti a deziluzi. Kdybych měla najít jedno slovo, které by ji vyjadřovalo, byla by to melancholie.

Říkám si, jestli neexistuje nějaký tajný proud spojující lidi, kteří o něco přišli. Teď nemám na mysli to, že všichni něco ztrácejí, spíš takovou tu ztrátu, která člověku obrátí život na ruby a změní ho tak, že při pohledu na svůj obličej nepozná sám sebe.

Na tom, jak na člověka celý příběh působí, má taky podíl prostředí, v němž se odehrává. V přítomnosti to je zasněžený a opuštěný univerzitní kampus, ve kterém hlavní hrdinka zůstává na zimní prázdniny a z něhož všichni ostatní odjeli domů slavit Vánoce. Tohle všechno jen podtrhuje Marininy pocity prázdnoty a osamělosti. Ve flashbacích zase často vystupuje pláž, na které Marin často trávila svůj volný čas. Moc se mi líbilo, jak kniha dokázala ve čtenáři navodit tu správnou atmosféru. Kdybych ji mohla znovu číst poprvé, bylo by to o Vánocích.

Přestože jsem Všechno je v pohodě zařadila pod lgbt, od štítku "romance" jsem upustila. Protože tahle kniha vážně není love story. Trochu romantiky tu najdete (pro mě tak akorát), ale romantický vztah není ani náhodou hlavní náplní knihy. A to se mi na tom líbilo. Bylo to jiné. Nina LaCour se místo toho v příběhu dotýká mnoha důležitých životních záležitostí - dospění, přátelství, bisexuality, zlomeného srdce, ale hlavně důležitosti postavení rodiny, jejíž zdůraznění podle mě bylo to hlavní poslání knihy.


Nemůžu jinak, než dát knize Všechno je v pohodě 4.5 hvězdičky. Vážně doufám, že u nás LaCourové vyjde něco dalšího. Tuto knihu vřele doporučuju všem milovníkům lgbt tématiky. Pokud se vám líbilo například Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru, tohle si dost možná oblíbíte taky.

Tento měsíc mě zaujalo #9

25. srpna 2018 v 12:22 |  Měsíční NEJ
Sice pozdě, ale přece. Ani tento měsíc jsem si nedokázala odpustit svoje tipy, přestože tu už máme (bohužel) konec srpna. Vybrala jsem rovnou čtyři knihy, které zaujaly moji pozornost.

Všechno je v pohodě (Nina LaCour)
Datum vydání: 9. 8. 2018
Žánr: young adult, contemporary, lgbt
Počet stran: 208
Nakladatelství: CooBoo
Vazba: vázaná

Všechno je v pohodě je knížka, která mě okamžitě zaujala svou krásnou obálkou. Nějakou dobu jsem ji vyhlížela a běžela pro ni hned, jak se objevila na pultech knihkupectví. Sice jsem vzhledem k tloušťce knihy byla překvapená její cenou, ale i tak se mi teď Všechno je v pohodě vyjímá v knihovně. Vůbec nejvíc mě zajímalo, jak se autorce podařilo vměstnat plnohodnotný příběh na dvě stě stránek. A ono to fakt jde! U první půlky příběhu jsem si nebyla jistá, jestli jsem koupí udělala správně, ale druhá polovina začala konečně odsýpat a teď můžu s poklidem říct, že jsem si ji opravdu užila. Snad se brzy dostanu k sepsání (velmi pochvalné) recenze.

Od té doby, co Marin nechala celý svůj předchozí život za sebou, s nikým ze své minulosti nemluvila. Dokonce ani její nejlepší kamarádka Mabel neví pravdu o tom, co se během těch několika posledních týdnů stalo. Ale přestože je na univerzitě v New Yorku, tisíce kilometrů od domova v Kalifornii, stále nemůže zapomenout na svůj domov a tragédii, před kterou se snažila utéct. Teď, během zimních prázdnin, zůstává Marin v celém kampusu sama. Brzy přijede na návštěvu Mabel a Marin se bude muset vypořádat se vším, čím se tak dlouho trápila.


Deset tisíc nebí nad tebou (Claudia Gray)
Série: Ohnivák (2.)
Datum vydání: 20. 8. 2018
Žánr: young adult, scifi, fantasy, romance
Počet stran: 328
Nakladatelství: CooBoo
Vazba: vázaná s přebalem

Tato série mě zajímá už nějakou dobu, ale ještě jsem se neodhodlala k jejímu přečtení. Co si budeme vyprávět, námět - cestování mezi dimenzemi - zní skvěle. Jen mám od doby, kdy vyšel první díl, takový nevysvětlitelný pocit, že nakonec budu nad touto sérií zase remcat :D To mi na druhou stranu vyvrací nadšené recenze některých blogerů, kteří Ohniváka dokonce řadí mezi svoje srdcovky. Kromě toho tady hraje roli ještě jedna věc. Claudia Grayová je jediná zahraniční autorka, která bude na letošním HumbookFestu a od níž jsem zároveň nic nečetla. A od níž jsem tedy neměla co kritizovat, což rozhodně nemůžu říct o Estelle Maskame a Sarah Raasch, u jejichž knih nevím, co hanit jako první :D Takže protože si to nechci pokazit, první díl této série si koupím až na HumbookFestu a rovnou si ho nechám od autorky podepsat, ať alespoň nějak využiju to svoje privilegium, které mi skýtá můj VIP lístek.

Od chvíle, kdy Marguerite začala používat vynález svých rodičů k cestování mezi dimenzemi, jí jsou na stopě nepřátelé, kteří by ji přinutili udělat cokoli - dokonce i ublížit jejím nejbližším -, jen aby s její pomocí mohli vládnout multivesmíru. Daří se jí odolávat, ale jen do chvíle, než napadnou jejích přítele Paula a rozptýlí úlomky jeho vědomí do několika dimenzí. Marguerite nezbývá nic jiného než se vydat části jeho roztříštěné duše hledat. Cesta ji zavede do San Franciska, kde právě zuří válka, mezi zločinecké gangy New Yorku a do secesní Paříže, v níž tamní Marguerite skrývá šokující tajemství. Každý svět ji přivádí blíž k Paulově záchraně. S každou další zkouškou, kterou je nucena postoupit, však čím dál víc pochybuje o tom, jestli jsou si opravdu souzeni.


Milionkrát June (Emily Henry)
Datum vydání: 23. 8. 2018
Žánr: young adult, fantasy, magický realismus, romance
Počet stran: 392
Nakladatelství: CooBoo
Vazba: vázaná s přebalem

Tato kniha mě okamžitě zaujala obálkou i názvem, ale neptejte se mě proč. Sama nevím. Když jsem pak zjistila, že je Milionkrát June prakticky převyprávění Romea a Julie, řekla jsem si proč ne. A tak jsem si v jedné ze svých rozhazovačných nálad díky poštovnému zdarma knížku rovnou předobjednala a teď už jen čekám, až ji budu mít doma a budu se do ní moct pustit.

Celý život jí rodiče vtloukali do hlavy jediné pravidlo: drž se dál od rodiny Angertových. Ale když se June náhodou doslova srazí se Saulem Angertem, zajiskří to a její svět se propadne do chaosu. Kdo přesně je tenhle sarkastický a očividně nevinný týpek, který se po pěti letech zničehonic vrátil do jejich rodného města? A proč June, v hloubi duše věrná tradicím své rodiny, nikdy nepřemýšlela o tom, jak moc její otec Angertovy nenáviděl? Obě rodiny mají bohatou historii, ale o tom, co přesně způsobilo staleté spory, všichni svorně mlčí. Společně se Saulem rozkrývají tajemná kouzla a hrůznou kletbu, v jejíž moci oba rody žijí už celé generace.


Jen 27 dnů (Alison Gervais)
Datum vydání: 28. 8. 2018
Žánr: young adult, contemporary, fantasy, romance
Počet stran: 320
Nakladatelství: Fragment
Vazba: paperback

Kdyby Jen 27 dnů nemělo tak dobré hodnocení na Goodreads (4.41), nejspíš by ušlo mojí pozornosti. Přestože se tady čtenář dočká tolik oblíbeného cestování v čase, anotace zní… ne zrovna jako něco, co bych si musela za každou cenu přečíst. Ale takhle ve mně kniha probudila zvědavost a dopadlo to tak, že mi v košíku neskončila jen Milionkrát June, ale i tato knížka. Tak uvidíme, co se z toho vyklube.

Toho kluka znala Hadley jen od vidění. Když jedno ráno školu oblétne zpráva, že je mrtvý, nechápe. Jak se vůbec jmenoval? Archer? Od té doby nedokáže myslet na nic jiného. Co ho vedlo k tomu, že si sáhl na život? Když nad tím během Archerova pohřbu přemýšlí, přistoupí k ní neznámý cizinec v černém. Nabídne jí, že ji vrátí o dvacet sedm dnů nazpět, aby mohla přijít na to, co se stalo, a pokusila se jeho smrti zabránit. Hadley má pocit, že tuto šanci musí využít. Dostala možnost zachránit lidský život! Jenže co když tím, že změní Archerovu minulost, ohrozí svoji budoucnost?
© 2018 papirovakridla.blog.cz | sev.k@email.cz