Každý má co skrývat. | Jeden z nás lže (Karen M. McManus)

18. února 2018 v 16:02 |  Knižní recenze
Jeden z nás lže (Karen M. McManusová)
Původní název: One of Us Is Lying
Rok vydání: 2017
Žánr: young adult, contemporary, thriller
Počet stran: 368
Nakladatelství: Yoli
Vazba: brožovaná

Premiantka, princeznička, sportovní hvězda, školní grázl a kluk, co ví o každém všechno a nebojí se to napráskat všem. Tahle partička se sešla po škole, aby napravila své hříchy - konkrétně mobily při vyučování, kde nemají co dělat. Jenže ty mobily nebyly jejich a jeden z nich bude za hodinu mrtvý. Co se vlastně na Bayviewské střední stalo? Všichni přeživší mají motiv, protože jejich domnělá oběť plánovala zveřejnit jejich špinavá a ještě špinavější tajemství. Jenže jak poznat vraha, když každý má co skrývat?

Pět studentů se ocitne po škole, ale jen čtyři z nich odtamtud odkráčí po svých. Simon, který spravoval aplikaci, v níž odkrýval nehezká tajemství svých spolužáků, je mrtvý. Hlavními podezřelými se tak stávají všichni, kteří s ním v tu dobu byli v místnosti - premiantka Bronwyn, princeznička Addy, sportovní hvězda Cooper a školní grázl Nate. Příběh je vyprávěn ich-formou střídavě právě z pohledů těchto čtyř studentů. Každý z nich měl důvod Simona zabít, každý měl svá tajemství, jež neměla vyjít na povrch.

Čtenář se se všemi čtyřmi spolužáky seznamuje nejen jako s aktéry vyšetřování, ale také lidmi se svými vlastními osobními problémy. Každého z nich jsem si oblíbila, všichni byli charakterističtí. A to tak, že byste poznali, z jakého pohledu je příběh vyprávěn, aniž byste si to přečetli na začátku kapitoly. Přestože by mohl leckdo autorce vytknout, že u postav použila typické klišoidní archetypy (premiantka, princeznička, sportovec, grázl), mně to nevadilo. Řekla bych, že to byl její cíl. Nicméně je zase pravda, že jejich vývoj byl poměrně předvídatelný (obzvlášť ten Addyin z princezničky na drsňačku), ale víte co? Mně se to líbilo.

Někteří lidé jsou příliš jedovatí na to, aby zůstali naživu.

Celá knížka je velmi čtivá, napínavá a zápletka zamotaná a zajímavá. Neustále se odkrývají nové a nové informace a podezření policie se přemisťuje od jedné postavy ke druhé. Z hlediska detektivní zápletky je docela na škodu, že postavy vypráví příběh v ich-formě. Jeden z nás lže však není jen young adult thriller, ale hlavně taky hodně dobré contemporary. Přiznám se, že mě ani tak nezajímalo, kdo zabil Simona (vlastně si to docela zasloužil, byl to pěkný zmetek), ale hlavně jsem se bála o osudy hlavních postav. Celé jsem to prožívala společně s nimi. Tak třeba Addy provedla věc, která by mi za normálních okolností byla proti srsti, ale tady jsem stála na její straně, chápala jsem ji a bylo mi jí líto. To je podle mě důkaz, že autorka umí vážně psát.

Sestra se vrátí ke koukání z okna se svým obvyklým nepřítomným výrazem. Sama vypadá jako sen za bílého dne: bledá a éterická, má sice tmavě hnědé vlasy jako já, ale zato pronikavé jantarové oči. Skoro se zeptám, nad čím přemýšlí, když se najednou posadí, dlaněmi si po stranách zastíní oči a přitiskne tvář k oknu. "To je Nate Macauley?" Ani se nepohnu, jen odfrknu, a ona prohlásí: "Mluvím vážně. Podívej."
Vstanu a opřu se vedle ní. Jsem schopná zahlédnout jen slabý obrys motorky na naší příjezdové cestě. "Co to sakra?" S Maeve si vyměníme pohledy a ona po mně střelí protřelým úsměvem. "Co je?" zeptám se. Zním mnohem kousavěji, než jsem chtěla.
"Co je?" papouškuje po mně. "Myslíš, že si nepamatuju, jak jsi nad ním vzdychala na základce? Byla jsem nemocná, ne mrtvá."


Abych se přiznala, do konce jsem nevěděla, kdo Simona zabil. Ano, dalo se to vydedukovat a nakonec to vlastně i dávalo smysl, ale já nikdy v těchto odhadech nezářila. Na konci jsem tedy byla překvapená a nadšená (i když to zní docela morbidně). Přiznám se, chvíli jsem uvažovala, jestli ten vývoj nebyl až moc ujetý, ale nakonec jsem usoudila, že ne. Nedivila bych se, kdyby se něco takového opravdu stalo, protože kolikrát jsem i v realitě překvapená, jací lidé dokáží být. A co se týče úplného závěru, jednu chvíli jsem měla chuť knížku hodit přes místnost, jak mě naštvala, ale epilog (i když na můj vkus až moc přeslazený) to spravil.


Jeden z nás lže je jedna z těch knih, které člověk nedokáže odložit a musí je dočíst až do konce. I když je třeba dávno po půlnoci. Objevily se spekulace, že podle knížky natočí seriál, čemuž se vůbec nedivím. Podle mě se prvotina McManusové k seriálovému zpracování doslova nabízí. Knížce dávám bez rozmýšlení 5 hvězdiček a nemůžu se dočkat, co si pro nás autorka připraví příště. Podle všeho teď zrovna píše další young adult thriller, který v zahraničí vyjde už letos. Ať je to cokoliv, sem s tím!
 


Komentáře

1 Eliz | Web | 20. února 2018 v 13:24 | Reagovat

Jak čtu tvoji recenzi, úplně mě svrbí nohy, asi budu muset vyskočit a jít si ji koupit! :D

2 Papírová křídla | 20. února 2018 v 20:39 | Reagovat

[1]: Rozhodně bys neudělala chybu, alespoň podle mě :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2018 papirovakridla.blog.cz | sev.k@email.cz