Klasický YA fantasy příběh v jiném kabátě. | Ledová krev (Elly Blake)

4. února 2018 v 19:09 |  Knižní recenze
Ledová krev (Elly Blakeová)
Původní název: Frostblood
Rok vydání: 2017
Žánr: young adult, fantasy, romance
Počet stran: 320
Nakladatelství: CooBoo
Vazba: vázaná

Sedmnáctiletá Ruby žije ve světě, v němž vše ovládá led. Ovšem ona sama má moc ohně a žáru - a to se v tomto krutém světě trestá smrtí. Takže po smrti své matky se přidává k rebelům, kteří chtějí zničit ledového krále. Ovšem než se stačí zapojit do boje, je polapená a donucena bojovat proti nejlepším bojovníkům svého nepřítele. Jestliže turnaj přežije, má jedinečnou šanci zničit šíleného krále. Ale skončí tím utrpění lidí v království? Plamen a led jsou v tomto světě nepřátele na život a na smrt, ovšem společně by mohly vytvořit sílu, která by mohla změnit vše.

V Ledové krvi jsem našla dvě věci, které mám na knihách obzvlášť ráda. Zaprvé hezký jazyk s krásnými metaforami a přirovnáními a zadruhé sympatickou ironickou hlavní hrdinku, která sice není rozená bojovnice, ale fňukna taky ne. Autorčin styl psaní jsem si tedy hned oblíbila. Čtenář v knize ani nenajde příliš hluchých míst. Hned první (poměrně tragická) kapitola ho vtáhne do děje a přiměje se zajímat o hrdinčin osud.

Ale dějiny je možné překroutit tak, aby vyhovovaly tomu, kdo je vykládá.

Problémem Ledové krve bylo, že jsem při jejím louskání měla častokrát pocit, že jsem tento příběh už četla. Čtenář tu najde svět rozdělený krví, kdy jedna strana má navrch a ta druhá je utlačována. Hlavní hrdinka je výjimečná rozsahem svých magických schopností spjatých s ohněm, ale neumí je kontrolovat a správně používat. Potom se dostane k lidem, kteří ji začnou cvičit (dlouhé kapitoly o zdokonalování se v boji a magii mě docela nudí). Jeden z těchto lidí (mladý a pohledný, se kterým se Ruby postupně sbližuje), má tajemnou minulost, jenž však v závěru až tak tajemná a překvapivá zase vlastně moc není. A nakonec se hrdinka přichomýtne k soubojům v aréně zlého krále a stane se jedním z jeho šampionů. Nepřipomíná vám to všechno něco? Mně osobně připadalo, jako kdyby autorka posbírala všechny nejčastější prvky z aktuálních young adult fantasy hitů a sepsala podle takové šablony svoje vlastní dílo.

Právě s tím jde ruku v ruce předvídatelný děj celé knížky. Myslím, že nebyla jediná věc, která by mi při čtení vyrazila dech. Není moc originálních prvků v ději, za které by Blakeová zasloužila pochválit, snad jen za nastíněnou mytologii Rubyina světa, která knize dodala ten správný punc mystična, a závěrečné vyvrcholení celé zápletky. Při posledních desítkách stránek jsem opravdu jen seděla a tajila dech. Bohužel by to té originality ale chtělo víc.

"Jak jsi mě našel?"
Povolil čelist a odpověděl. "Když se Pšenice vrátila do stájí, šel jsem po jejích stopách, dokud mi nezmizely. Pak jsem slyšel, jak někdo vyřvává nesmysly, takže mi bylo jasné, že jsi to ty."
"A Pšenice je jako kdo?"
"Kůň, kterého jsi ukradla z opatství," vysvětlil, jako by mluvil s někým pomalejším.
"Myslíš Máslenka. Neukradla jsem ji, jen jsem si ji půjčila. Takže je v pořádku?"
"Je prochladlá a unavená, ale je v bezpečí ve stáji a žere, jako by umírala hlady. Což je nejspíš díky tobě pravda. A nejmenuje se Máslenka."
"Teď už ano."
"Není na tobě, abys ji pojmenovala."
"Teď už jsme ale duchovně propojené, když jsme spolu prožily dobrodružství. A to jméno se k ní hodí. Je měkká a žlutá jako máslo."
Vydal znechucený povzdech. "Kdyby se každý jmenoval tak, jak se to k němu hodí, ty by ses jmenovala Osina v mém pozadí. Nebo Mor bohů."

Kladně hodnotím znázornění, jak činy pár jednotlivců mohou vrhnout špatné světlo na celou skupinu lidí (v tomto případě činy několika Ohnivých, které vedly k utlačování celého ohnivého národa příslušníky ledové rasy). Pokud nevíte, zda se do Ledové krve pustit, pak vás možná přesvědčí fakt, že by knížka mohla s klidnou duší stát jako samostatné dílo. Pokud by vás nebavila, nic by vás nenutilo číst další díly.


Na závěr bych snad jen dodala, že mě příliš neoslnil český překlad jmen, obzvlášť mnichů a sester v opatství, v němž našla Ruby na čas útočiště. Sestra Hřebinka, bratr Mléč, Bída, Slupka a další - u toho jsem se opravdu musela kolikrát pozastavit. Říkala jsem si, co to autorku vůbec napadlo pojmenovat postavy podle jejich vlastností nebo oblastí, ve kterých se pohybují?


Nejprve jsem Ledové krvi chtěla dát víc, ale po přemýšlení ji hodnotím 3.5 hvězdičkami. Myslím si, že zaujme především ty, kteří ještě v tomto žánru zase tolik knih nepřečetli, a nebude jim tedy připadat, že se s podobnou zápletkou už někde setkali. Další díl vyjde nejspíš už v první půlce tohoto roku, ale asi před ním dám přednost jiným knížkám.
 


Komentáře

1 stories-of-a-chaotic-mind | Web | 5. února 2018 v 7:54 | Reagovat

To mne zaujalo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2018 papirovakridla.blog.cz | sev.k@email.cz