Motýlci v břiše #4

17. února 2018 v 10:34 |  Měsíční NEJ
Když jsem si řekla, že ze svých lednových přečtených knih vyberu nejromantičtější scénu, nebyl to zase tak těžký úkol. V titulech, které jsem v prvním letošním měsíci přelouskala, příliš romantiky nebylo. Výjimka se však najde - a je jí Ledová krev od Elly Blake. Právě z této knížky tedy pochází následující úryvek. Pozor, jedná se o spoiler.

"Slíbil jsem ti tajemství," řekl nakonec a jeho oči se leskly ve světle svíček. "Nenapadá mě jasnější způsob, jak ti ho říct, než takhle."

Dvěma dlouhými kroky se ke mně přiblížil, klekl si a přiblížil mou tvář ke svojí.

Jeho rty se otíraly o moje a jizva na jeho horním rtu byla příjemně hrubá. Jeho dotyk byl nejistý, ale celým tělem mi projel záblesk čirého vzrušení. Dychtivě jsem se k němu tiskla. Jeho rty byly chladnější než moje, ale ne bolestivě. Jeho teplota nejspíš stoupla. Moje určitě.

Jeho paže sklouzly na moje záda a přitiskly mě k jeho hrudi. Obtočila jsem mu ruce kolem krku a špičkami prstů jsem se hladově probírala jeho vlasy. Přitiskla jsem se k němu blíž. Zanořil mi prsty do vlasů a povoloval stužku, kterou jsem je měla svázané.

Přerušil polibek a přitiskl mi rty na spánek. "Jak já jsem toužil dotknout se tvých vlasů." Jeho hlas byl tichý, hrubý a ochraptělý. Jen slyšet ho mi rozpalovalo kůži.

Naše oči se setkaly a já se znovu podivovala nad tou spoustou barev. Byly jako studené zimní ráno, večerní jezero, jasná horská bystřina i modrý zvonek, rozdrcený podrážkou na konci léta.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2018 papirovakridla.blog.cz | sev.k@email.cz