I když jsem ze Sněhu nebo popela od Sary Raaschové nebyla kdovíjak odvařená, velmi se mi tam líbilo vylíčené vlastenectví postav, které přišly o svoji zemi a snažily se ji získat zpět. Člověk při čtení cítil jejich zoufalství a dokázal se s nimi ztotožnit. Na následujícím citátu, který pochází z této knížky a jenž mě při louskání únorových knih zaujal asi nejvíce, se mi líbí ta naděje. Že často záleží na jednom jediném člověku nebo činu, který něco začne a po něm se strhne lavina. Líbí se mi, jak to zní, jako by jeden člověk mohl změnit svět :)"I ta nejsilnější sněhová bouře začíná jedinou vločkou."
krásný