Příběh jako vytržený z reality. | Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr (Krystal Sutherland)

25. března 2018 v 14:35 |  Knižní recenze
Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr (Krystal Sutherlandová)
Původní název: A Semi-Definitive List of Worst Nightmares
Rok vydání: 2018
Žánr: young adult, contemporary, romance, duševní choroby
Počet stran: 328
Nakladatelství: Yoli
Vazba: paperback

Sedmnáctiletá Ester nežije zrovna v ukázkové rodině. Solarovi jsou totiž pronásledování Velkým strachem - její otec už šest let nevyšel ze sklepa, matka se chorobně obává smůly a bratr nedokáže žít bez světla. Sama Ester zatím svůj Velký strach nenašla, i když si pilně píše seznam všeho, co by se jím mohlo stát. A pak jednou potká Jonaha, mladíka s filmařskými ambicemi. Společně začnou proti Esteřinu strachu bojovat. Proti všem z padesáti známých. Jeden týden, jeden strach, jedno video. Společně vyzvou samotnou Smrt, aby zlomili prokletí na rodině Solarů.

Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr je jedna z těch knih, které se zabývají problematikou duševních chorob. Tuto tématiku mám v knížkách ráda, takové Všechny malé zázraky patří mezi moje nejoblíbenější tituly vůbec. V druhém dílku Krystal Sutherlandové tedy najdete nejen vypořádávání se s úzkostí a fobiemi, ale také problematiku deprese a sebevraždy.

Když jsem si poprvé přečetla anotaci, napadlo mě, že tahle knížka bude vážně praštěná. Ale od autorky jsem už četla její prvotinu Láska v prachu hvězd a ta se mi vážně hodně líbila, a tak jsem se rozhodla dát její další knize šanci, zvědavá, co se z toho vyklube. Hlavní hrdinka Ester věří, že je její rodina prokletá - každý její člen má nějakou fobii, která mu ničí život. Sama ještě nezjistila, co se stane osudným jí, a tak si sepisuje seznam všeho, co by se mohlo stát jejím Velkým strachem a vyhýbá se tomu. Když se potom setká s Jonahem, společně se rozhodnou všem věcem z Esteřina seznamu čelit.

"Podívej, nebojácní lidi jsou hloupí, protože ani nechápou, co strach je. Kdybych se ničeho nebál, vyskočil bych z letadla bez padáku, nebo bych znovu snědl jídlo tvý mámy." Eugene se z toho rozesmál. "Jo, tady to máme, on ví, o čem mluvím. Vtip je v tom, že se člověk musí bát. Strach tě ochraňuje."

Při čtení Skoro úplného seznamu těch nejhorších nočních můr jsem si připadala jako příšerný realista. Vadilo mi, jak bylo všechno v knížce divné. Esteřini rodiče, bratr, Ester samotná i její kamarádka Hephziba, která téměř nemluvila, i když němá nebyla. Hlavní hrdinka se každý den místo do normálního oblečení oblékala do kostýmů, aby se na ni nikdo nedíval (ten paradox mi prostě přišel na hlavu). Ester mi k srdci příliš nepřirostla, vlastně bych mohla říct, že mi nebyla moc sympatická. Nechápala jsem, jak někdo může v sedmnácti tolik věřit pověrám, být tak nevnímavý k reálným problémům (obzvlášť k těm jejího bratra) a tolik se všeho bát. Kdo si proboha na seznam fobií, které člověku mohou zničit život, napíše humry? Na můj vkus byla příliš hysterická, jejích úzkostí bylo až moc. Po většinu času, kdy Ester čelila svým strachům, jsem měla pocit, že jednoduchým řešením by bylo, kdyby se prostě přestala dívat na hororové filmy. Velké množství věcí, kterých se bála, pocházelo odtud. V takových případech na mě působila až trošičku hloupě.

Nikdy samu sebe takto neviděla. Někdy, když se podívala do zrcadla, se její linie ztrácely. Ne jako u Eugena, ne že by mihotavě mizela ze světa a zase se do něj vracela. Její linie byly měkké a barva byla zešedlá, a někdy se malé částečky jí samotné od ní odpojovaly jako prach a vzlínaly do vzduchu. Ale ne na tomto videu. Na tomto videu byla celistvá a pevná a saturace barev byla natolik zvýšená, až pihy na její kůži vypadaly jako hromádka podzimního listí.

Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr je přesně tak praštěná kniha, jak zní její anotace. Příběh, který Sutherlandová napsala, je bezesporu originální. Ale možná se autorka snažila být originální až moc. Těch divných věcí tam jednoduše bylo nadmíru. Když jsem se do knížky pustila, chvíli jsem se sebe samé ptala, jestli nečtu jiný žánr než contemporary. Knížku určitě ocení milovníci magického realismu, protože ten byl z knížky občas cítit. Většina věcí se však odehrávala jen v hlavách postav (pro což jsem často neměla pochopení, možná to bude mít co dočinění s mojí příležitostnou netrpělivou a nevrlou povahou).


Konec knížky mi připadal hrozně přehnaný. Pro ty, kdo knížku četli, mám na mysli hrdinčino vystoupení před lidmi. Podle mě je v pořádku se něčeho bát a nutně to neznamená, že je potřeba se tomu vystavit a snažit se to překonat. Alespoň pokud jde o takové strachy, jaké měla Ester (tedy třeba humři anebo panenky, které ji děsily, protože se moc dívala na hororové filmy). Co se týče takové agorafobie, kterou trpěl hrdinčin otec, pak je samozřejmě potřeba navštívit odborníka. S něčím takovým se však kniha téměř nepotýkala, konec na mě tedy působil trošku směšně.

Lituji, že celá knížka nebyla jako první kapitola, která mě naprosto uchvátila a na jejím konci i rozesmála. Sutherlandová v knížce používá er-formu, minulý čas a opravdu krásný jazyk. Všechny tyto prvky ve čtenáři vyvolají dojem, že čte pohádku. Na Skoro úplném seznamu těch nejhorších nočních můr se mi líbilo také mystično, které celý příběh halilo. Stejně tak pasáže o tom, jak se Esteřin dědeček potkával se Smrtí, byly kouzelné, originální a jejich čtení jsem si opravdu užívala.


Myslím si, že Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr není pro všechny. Například mně nedělalo žádný problém knížku odložit a nějaký čas se k ní nevrátit. Proto jsem se rozhodla ji ohodnotit 3 hvězdičkami. Přestože autorčina prvotina Láska v prachu hvězd je hodnocena hůře než její druhé dílko, mně se přece jen líbila více. Pokud však tíhnete k young adult knížkám pojednávajícím o duševních chorobách nebo třeba taky k magickému realismu, pak vám doporučuji tuto knížku zkusit.
 


Komentáře

1 Aires | Web | 26. března 2018 v 22:33 | Reagovat

Výborná recenze :) A pro mě dost užitečná :) Knihu jsem totiž v týdnu přitáhla z knihovny :) Podle názvu to zní trochu praštěně a navíc magický realismus nemám moc ráda, tak doufám že mi kniha sedne :)

2 Lucka | E-mail | Web | 27. března 2018 v 17:21 | Reagovat

Moc hezká recenze, už jsem jednou na tuhle knihu četla a vypadá moc pěkně, těším se na ni. :-)

3 Eliz | Web | 29. března 2018 v 15:00 | Reagovat

Tvoje výtky chápu. :) Já jsem ze začátku přemýšlela, jestli náhodou Ester nežije v nějakém paralelním vesmíru :D
Super recenze :)

4 little-booktea | Web | 7. dubna 2018 v 7:43 | Reagovat

Já jsem knihu viděla v obchodě a plánují si ji koupit, ale teď nevím zda, by mě bavila či ne😂 jinak hezká recenze, výtky i to v je na ní krásné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2018 papirovakridla.blog.cz | sev.k@email.cz