Proč stojí za to překonat sám sebe. | Muffin a čaj (Theo Addair)

10. března 2018 v 15:31 |  Knižní recenze
Muffin a čaj (Theo Addair)
Rok vydání: 2018
Žánr: young adult, contemporary, LGBT, romance
Počet stran: 272
Nakladatelství: Yoli
Vazba: paperback

Daniel a Kit jsou dva šestnáctiletí spolužáci, kteří snad ani nemůžou být rozdílnější. Jeden je nejlepším studentem na internátě, k okolí se chová odměřeně a úzkostlivě si střeží své soukromí. Druhý má umělecké nadání, pořádek považuje tak trochu za zbytečnost a často dřív mluví, než myslí.
Zdálo by se, že přátelství mezi nimi je nepravděpodobné a cokoli hlubšího rovnou nemožné. Jenže muffin a čaj přece dokáží zázraky, to je známé přísloví. A pokud není, tak by mělo být…

Seznamte se prosím s mým důvodem, proč jsem dnes šla spát o půl čtvrté ráno. Muffin a čaj je zkrátka ohromně čtivá knížka, která jakmile upoutá vaši pozornost, už se z toho nevymaníte, dokud ji nedočtete. A to je na prvotinu od českého autora hodně dobré, nemyslíte?

Daniel si uvědomil, jak to pro něho musí být těžké. Bylo snadné na to zapomenout, protože Cristian zdánlivě vždy věděl, co říci nebo udělat. Dokázal pochopit, a to bylo možná nejdůležitější, kolik úsilí někdy stojí i ty nejubožejší maličkosti.

Přiznám se, že na začátku jsem byla poměrně nedůvěřivá. České prostředí s lehkým britským puncem mi připadalo skvělé, to ano. Myslím, že nejsem jediná, kdo v young adult žánru upřednostňuje zahraniční kulisy, protože ty české jsou vždycky takové… divné. Docela jsem tedy ocenila, jak to Addair vyřešil ve svém románu, kde se většina událostí odehrává na internátním gymnáziu. Nicméně hned v úvodu na mě oba hlavní hrdinové působili příliš stereotypně a tak trochu jsem se bála, aby se z celé knížky nevyklubal jen laciný románek. Bylo však jen potřeba číst dál. Jakmile totiž hrdiny poznáte blíž a seznámíte se s jejich problémy, uvědomíte si, že je každý opravdu jiný a že oba mají svoji hloubku.


Jak už jsem zmínila, příběh se odehrává na střední škole, čtenář se tu tedy setká s věrně popsanými problémy typickými pro toto prostředí - tajnou láskou, šikanou, ale také úzkostí a strachem. Muffin a čaj patří mezi ty knížky, ve kterých nejde ani tak o nějakou složitou zápletku, ale spíše o vývoj hlavních postav a jejich vztahu.

"Proč to říkáš?"
"Protože si myslím, že na mluvení s někým jste potřeba dva. Ty a ten někdo. Když píšeš, slova ti plynou, nikde ani zádrhel, nikde jediná falešná nota, je to jako poslouchat symfonii. Takže umíš i mluvit, jen z toho máš strach, a za to můžou ostatní."
Daniel sevřel krabičku lentilek, až to křuplo. To jsem přehnal, pomyslel si Kit chmurně, ale přinutil se zůstat sedět a držet pusu zavřenou.
"Máš pravdu," odpověděl nakonec Daniel sevřeným hlasem. "Ale ty… ty jsi v mluvení se mnou dobrý. Jak to?"
Kit měl pocit, že hraje vadí-nevadí. Ale proč ne. Snažil se opravdu zvažovat všechno, co řekne.
"Nejspíš proto, že chci doopravdy slyšet, co říkáš."

Autor knihy má skvělý styl psaní. Myslím, že nejvíc se mi na celé knížce líbily velmi autentické myšlenky. Protože je vážně pravda, že až moc velké množství lidí předstírá, že vás poslouchá, aniž by to opravdu dělali. Že až moc velké množství lidí ve skutečnosti vůbec nezajímá, co říkáte. Nepochybně mnoho z nás, jestli ne všichni, si nasazujeme před ostatními masku a snímáme ji dolů jen před vybranými lidmi.

Muffin a čaj je krásné, milé, citlivé, místy melancholické čtení. Je pravda, že zvrat těsně před koncem byl trošičku klišoidní a zakončení na můj vkus až moc přeslazené. A že knížka byla možná občas přespříliš uplakaná. Ale to všechno vem čert. Na prvotinu se to Addairovi povedlo víc než dost.


Pokud váháte, zda do knížky Muffin nebo čaj jít, pak vám ji můžu jen vřele doporučit. Mně osobně se líbila víc než třeba Probuzení Simona Spiera nebo Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru. Addairovu prvotinu hodnotím 4 hvězdičkami a vážně doufám, že mu brzy vyjde něco dalšího, protože o koupi váhat rozhodně nebudu :)
 


Komentáře

1 Eliz | Web | 11. března 2018 v 13:51 | Reagovat

Děkuji ti moc za pěknou recenzi i zajímavý knižní tip :)
Jinak zrovna taky čtu Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr :)

2 K | Web | 12. března 2018 v 16:43 | Reagovat

Zní to hodně dobře, možná pokud mi osud přihraje knížku do ruky, se do ní pustím :D Přece jen přeslazené románky v poslední době nahradím nějakou detektivkou, ale ten čaj i muffin si k tomu ráda dám :D

3 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 13. března 2018 v 14:43 | Reagovat

Dočetla jsem ji dneska a musím říct, že mi tou celkovou poetičností a melancholickou notou Ariho s Dantem hrozně připomínala. A i když mi byla nezávisle na sobě doporučena hned dvěma blízkými lidmi, ani jsem nečekala, že se z toho vyklube až takhle milá záležitost, která mě chytne za srdce. :3

4 Aires | Web | 13. března 2018 v 22:42 | Reagovat

Moc pěkná recenze :) Knihu už mám taky doma, dostala jsem ji na narozeninách yoli a vážně se těším až se do ní začtu :) Působí na mě hrozně sladce asi to je tím jménem a obálkou :)

5 kath_the_bookworm | E-mail | Web | 23. března 2018 v 19:50 | Reagovat

Hezky sepsaná recenze :) Na tuto knihu čtu samou chválu, takže si ji rozhodně přečtu :)

6 knizniholky | Web | 29. března 2018 v 20:53 | Reagovat

Byla jsem skeptická, ale přesvědčila si mě :-) Rozhodně si knížku přečtu, díky.

Miška

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2018 papirovakridla.blog.cz | sev.k@email.cz