Motýlci v břiše #9

30. září 2018 v 9:20 |  Měsíční NEJ
V srpnu a září jsem četla sérii Mezi nebem a zemí od Stacey Kadeové. No spíš jsem ji pěkně rychle slupla :D Je to taková guilty pleasure. Moc hezký příběh, ve kterém jsem držela hlavním hrdinům palce, přestože knížky se svými obálkami a měkkou vazbou vypadají spíš jako jednorázové čtení na cesty. Tento úryvek pochází z prvního dílu Setkání s duchem, pozor tedy, jedná se o spoiler.

Hlasy na chodbě zesílily. "Někdo sem jde. Radši půjdu." Zhluboka jsem se nadechla a připravila se na to, že se musím zvednout z postele a doopravdy odejít. Konečně odejít.

Než jsem stačila vstát, Killian mě chytil za paži. Jeho ruka byla příjemně teplá a neprošla tou mojí skrz ani se nezabořila dovnitř. Přitáhl mě k sobě, světle modré oči měl plné emocí, a já se nebránila. Jeho rty, tak teplé a měkké, se jednou dvakrát otřely o moje… a zůstaly tam. Přitulila jsem se blíž k jeho teplému tělu a volnou rukou se opřela o polštář. Killian mi pustil zápěstí, zabořil mi prsty do vlasů a zaklonil hlavu. Zničehonic mě políbil, opravdu políbil, a já se k němu naklonila a začala mu polibky vracet.

Když se ozvalo hlasité zařinčení, jak na chodbě něco spadlo na podlahu, vylekaně jsme se od sebe odtrhli.

"Možná jsi to měl udělat dřív," řekla jsem, zatímco jsem se snažila popadnout dech, a poprvé za těch několik dní mi bylo nádherné teplo. "Když jsem byla živá."
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2018 papirovakridla.blog.cz | sev.k@email.cz